Jen vytáhne paty z Lán, už mluví nesmysly. Asi je všem jasné, že se jedná o prezidenta Zemana. Tentokrát ho z vejminku v Lánech vyvezli na zahájení zemědělské výstavy Země živitelka. Cítil potřebu vyjádřit se k ničivému požáru národního parku České Švýcarsko. Samozřejmě vykládal nesmysly. Zjevně nikdy ani nezahlédl, jak se šíří oheň při jarním vypalování trávy, jak se chová, když narazí na ztrouchnivělou větev, nebo na torzo stojícího stromu bez větví. Navzdory opakovanému svědectví hasičů a znalců o podílu stojících uschlých stromů na šíření ohně přišel s tvrzením, že „Bursíkův kůrovec“ byl hlavní příčinou šíření ohně na ploše přes 1300 hektarů. Zeman má několik věcí skutečně hluboko uložených v mozku. Patří k nim kanál Dunaj –Odra – Labe (DOL), patří k nim potřeba proinvestovat se krizí (rozuměj nasekat dluhy) a samozřejmě k nim patří i kůrovcová kalamita na Šumavě v éře ministra Bursíka.
Zeman není sám, kdo nechápe klíčový význam národních parků a zejména jejich bezzásahových zón. Tou největší hodnotou je ochrana procesů, v nichž si příroda bez vlivu člověka nastavuje novou rovnováhu svého systému bez ingerence člověka. Tím je pro nás laboratoří, která nám napovídá, které rostliny, živočichové a jejich komplexní vztahové systémy mají šanci na udržitelnost a člověkem neovlivněnou dynamiku v dnes dramaticky měnících se klimatických podmínkách. Asi si ještě pamatujete na výkřiky Zemana, Klause, části lesníků, v parlamentu komunistů i části tzv. pravicových a středně levicových politiků o „zelené Šumavě“, což v jejich pojetí byly vytěžené lesy a plantáže nově vysázených smrků v úhledných řadách. Přitom přirozeně vzešlá populace stromů v kalamitních oblastech je odolnější a zdravější, než jejich předchůdci, kteří podlehli krizové situaci a než uměle vysazované stromky. Příroda na Šumavě dala tehdy tvrzení odborníků za pravdu. V řadě lokalit se nečekaně rychle samovolně uchytily nová společenství stromků. Teprve nyní se na kalamitou odlesněných pláních vytvářejí skutečně přirozená, o několik řádů pestřejší lesní společenství. Jejich rozvoj přesahuje nejen volební období politiků, ale často i dobu lidských generací. Možná i proto ten odpor, nepochopení a agresivita části veřejnosti. Ano, moje generace už neuvidí vzrostlé stromy dnes například na Vysočině a nově v ohněm zničeném Českém Švýcarsku. Ke své smůle, příroda v tomto lidi neposlouchá a za to je ohrožována. Přírodě je zjevně trpělivost bližší, než člověku. Co chcete po lidských stvořeních a jejich společenstvích, která jsou existenčním bojem jednoho národa proti zlu unavena již po pár měsících? Možná bychom se měli trochu v něčem vrátit do dob, které naši historičtí pohádkáři označují jako dobu temna. Lidé více, než my dnes, brali život, jaký je, v dobrém i ve zlém, protože věřili v jeho hlubší smysl a cíl.
Vykládejte ale tohle Zemanům, Klausům, jihočeské politické a podnikatelské smetánce vlastnící za babku skoupené pozemky v přírodně cenných lokalitách Šumavy s mozkovým horizontem vytřískat peníze z čehokoli za jakoukoli cenu. Zeman se vždy pokládal za prognostika. Nevím, co ho v éře jeho studií učili, či sám nastudoval, ale zjevně to nebyla teorie a praxe adaptivních systémů a významu zpětné vazby. Tedy věci, na které se komplexně dívá kybernetika. Proto mu v mozku stále vrtá „Bursíkův kůrovec“. Možná by ho měl jeho chráněnec nadlesní Baláž dopravit na Šumavu a ukázat mu na vlastní oči, „vo co gou“.