V závěrečném prohlášení summitu G20 většina zemí ostře odsoudila ruskou agresi na Ukrajině.
Odsouzení ruské agresivní války spolu s autoritářskými státy bylo ve své jednoznačnosti překvapivé, zaznělo v závěrečném prohlášení summitu G20, když většina zemí ostře odsoudila ruskou agresi na Ukrajině.
Za překvapen to považuje renomovaný německý politolog Herfried Münkler, zejména pokud jde o Čínu.
Až dosud se čínské vedení omezovalo na odsouzení jaderné války a hrozby jaderné eskalace – ale i to bylo formulováno natolik obecně, že to nemuselo být chápáno jako kritika Ruska. To je zlom z Bali.
Polohování Číny po bok Západu je třeba chápat jako snahu Si Ťin-pchinga dát ruskému vedení jasně najevo, kdo má v alianci obou autoritářských režimů rozhodující slovo a kdo je na kom závislý. Možná by bylo přehnané nazývat Rusko „surovinovou kolonií“ Číny, ale posun v rovnováze sil mezi oběma mocnostmi v důsledku ukrajinské války a reakce Západu na ni by se mohla ukázat jako nejvýznamnější geopolitická změna tohoto desetiletí.
Rusko je závislé na Číně – a ne naopak. Pokud si toho Rusové ještě nevšimli, na Bali narazili hlavou do zdi. Zároveň si museli uvědomit, že v Indii, Indonésii a Jihoafrické republice nemají spolehlivé přisluhovače. Prohlášení z Bali jasně ukázalo, že Putinův režim je na diplomatické scéně izolován. Lavrovův předčasný odjezd byl reakcí na tuto skutečnost.
Země, které se nyní distancují od Ruska, se nepřipojily k západním sankcím a nezačaly oddělovat své ekonomiky od ruské. To by ale bylo předpokladem pro ukončení války na Ukrajině ze strany Ruska.
Bez Číny, Indie a dalších odběratelů ruských surovin by Rusko ekonomicky skončilo. Tak daleko ještě nejsme. Zda je deklarace z Bali prvním krokem tímto směrem, se teprve ukáže.
Kromě toho, Indie, Indonésie a Jihoafrická republika jsou rozbité demokracie, které se nyní postavily na stranu Západu. Jinými slovy, demokracie, které přesně neodpovídají našim představám o liberálně demokratickém ústavním státě. Přesto se nejedná o autokracie – tamní vládci musí pravidelně čelit hlasování občanů. Dosud se spoléhaly na to, že válka v Evropě se jich jako zemí globálního jihu netýká, a že se tedy nemusí stavět na žádnou stranu. Dramatický nárůst cen potravin však nyní způsobuje problémy zejména jižním zemím. Tamní demokraticky legitimizované vlády se musí obávat, že je občané ve volbách potrestají za to, že nereagovaly odpovídajícím způsobem.
Zdroj Politiq, volná citace článku : Herfried Münkler: Politická osamělost Ruska