kan.cz » Aktualne » Čekáme dál, až se k nám právo vrátí…

To, co se odehrává v médiích a v reálu je chaos, chaos, chaos. A o to tu zřejmě právě běží, a nahrává to celé páté koloně, která je u nás nebývale pestrá, počínaje opozicí, která ovšem žádnou opozicí ve skutečnosti není, ale jen bandou bezpáteřních osobně zainteresovaných korytářů.

Pro politiky, stejně tak pro ulici pod vedením Milionu chvilek byla vždy potřeba ochrany právního státu priorita.

To je jistě chvályhodné v právním státě, ale do nebe volající hanebnost, nemravnost a trestuhodná lež, v naší imitované demokracii. Náš stát má s právním státem asi tolik společného jako komunisti s lidskými právy a etikou.

„Justiční mafie se nás samozřejmě vůbec netýká, my rozhodně nepotřebujeme čistit státní orgány“, tak jak k tomu došlo v Rumunsku a pokouší se Slovensko.

Fedor Gál: Slovensko je v průseru, Češi ještě svoje bahno nerozkryli. 

„My právní stát máme. A pokud někdo říká, že ne, je to nejspíš blázen, troll, či dezinformátor, zralý pro kriminál“.

A to i přesto, že díky ústavnímu puči pod dohledem státních zástupců se dostal do nejvyšších pater politiky bývalý člen KSČ a agent s krycím jménem Bureš.

Z vyšetřování jeho kauz, průtahů a odložení je zřejmé, že složky činné v trestním řízení má pod svým dohledem a kontrolou.

Stejný dojem podjatosti složek činných v trestních řízeních zanechávaly a zanechávají i další kauzy, včetně těch z devadesátek i z let předcházejících vládě agenta StB Babiše.

Svoji polévku si, těžko říct, zda z vlastní iniciativy, či pod přísným dohledem oligarchů vlastnících média, či z nevědomosti, či ztrátou kritického myšlení v letech normalizačních, kdy na svobodný názor nebyl  ve společnosti prostor, si přihřívá i většina novinářů.

A tak se dočítáme, že ministr spravedlnosti si dovolil využít svoje pravomoci a nejmenoval místopředsedu soudu, kterého navrhnul předseda soudu.

Skoro to vypadá, že pokud ministr spravedlnosti využije svoje pravomoci, je to odsouzeníhodný zločin.

Soudcovská unie protestuje, žurnalisté spekulují o tom, co bylo příčinou tohoto „zločinu“.

A opozice v podobě páté kolony přirozeně jásá nadšením.

Takové sousto je před komunálními volbami přímo k nezaplacení.

Jinde zase označí vrchní státní zástupkyni Bradáčovou za „Babišova pohůnka“, což je zjevné již z minulosti, takže není překvapivé, jak komentovala kauzu Dozimetr a jmenování šéfa ÚZIS. Spíš bych se pozastavila nad tím, proč p. Rakušan nepočkal se jmenováním šéfa ÚZIS p. Mlejnka až do chvíle, kdy bude mít bezpečnostní prověrku ve stupni „přísně tajné“. Jmenováním nastala poněkud zvláštní situace, že se jí budou zabývat jeho vlastní podřízení z ÚZSI.

V témž článku se píše, že státní zástupkyně nemá ani špetku loajality k současné vládě. Zdá se tedy, že v právním státě mají být státní zástupci loajální k vládě.  A máme tady nové paradigma, loajalita státních zástupců. Kam až by měla ta loajalita státních zástupců asi sahat? Nejspíš k mediální slepotě, a k ovlivňování či zametání kauz pod koberec tak, abychom mohli s loajalitou sobě vlastní, stále tvrdit, že žijeme v právním státě, nikoli v simulované demokracii řízené justiční mafií, kteří v symbióze vyšlapují jak hodinky už roky.

Chybí nám velká politická strana nebo koalice odhodlaná transformovat postkomunistickou oligomafiánskou východní bezprávní zaměstnanecko-byrokratickou rozvojovou zemi, tedy ČR, na západní právní, prosperující, strukturu státu a společnosti.

U nás není polická vůle o nápravu věcí veřejných tímto způsobem :

– Lustrační zákon (zpřísněný pro nejvyšší úst. funkce)

– Pojmenování stavu ČR

– Dekomunizace

– Obnova – Právní stát

– Čištění (zátahy čistky prověrky…) státních orgánů, justice…

– Použitelná legislativa

– Řešení zločinů a distribučních  monopolů oligomafie

Jakýkoli pokus o nápravu stavu ztroskotává na nedostatku peněz.

Nezávislý pozorovatel přemýšlí nad tím, proč vlastně nejsou důsledná očista justice a také splacení dluhu sametové revoluce, tedy důsledná dekomunizace všech složek moci, prioritami demokratických stran. Nechápe, že morálka společnosti jako celku neustále volí pouhé udržování stavu, tedy živení prohnilé žumpy, a umožňuje bývalým komunistům a agentům dovolit ucházet se o funkci nejvyššího ústavního činitele, a u zdemoralizované části společnosti a páté kolony nachází podporu některých celebrit, žurnalistů, politiků i občanů.

Politici se o nutnosti očisty justice nezmiňují, a tak záměrný chaos, neuvěřitelné průběhy některých kauz, odkládání, průtahy, nepochopitelná soudní rozhodnutí, mocenské boje na státním zastupitelství, mediální humbuk nahrává páté koloně jak v parlamentu, tak mimo něj, i všem ostatním politickým uskupením, kteří se třesou nadějí a těší na korýtka, která se v nadcházejících volbách pro ně uvolní. A to si teprve užijeme … a volba prezidenta zdá se padne na dalšího proruského trolla v pořadí. A cesta do novodobé normalizace se otevře s plnou parádou.

Nicméně divák stále čeká a modlí se, aby složitá ekonomická a geopolitická situace, neuvážená prohlášení a činy členů vlády, a soustředěný útok páté kolony v parlamentu, populistů a extremistů nezlomily demokratické koalici, které dal důvěru, vaz.

Čeká až konečně přijdou změny, které očekával od demokratické koalice, kterou podpořil ve volbách. Netuší, že marně.

A čeká, čeká, čeká dál, až se k nám právo vrátí…

Štítky: