Pokud má někdo pochybnosti o tom, že Říše zla není státem s imperiálními choutkami, bylo by dobré podívat se do nedaleké historie. Málo kdo ví, že v České republice máme unikátní důkaz toho, jak nám po desetiletí soudruzi lhali – a to nedaleko obce Míšov, asi 1 km od silnice I/19, je objekt s kódovým označením Javor 51. Toto, po dobu komunismu a Varšavské smlouvy (VS) přísně utajované místo, je obestřeno řadou tajemství ještě i dnes. Jedná se totiž o sklad jaderných hlavic, jehož existence nám asi měla zůstat utajena.
Je-li někdo překvapen informací, že na území ČSSR byly sklady jaderné munice, pak je třeba kratičký pohled do historie. Po karibské krizi v roce 1962, zejména po té, co se generálním tajemníkem KSSS stal v roce 1964 Leonid Iljič Brežněv, Rusové pochopili, že zaostávají za západními zeměmi i v oblasti zbraní. Základny umístěné na území tehdejší Ukrajinské SSR byly příliš vzdáleny západním cílům (jak kilometricky, tak především v otázce času doletu), proto od roku 1965 začal SSSR budovat své základny na území tehdejších satelitních zemí (gubernií). Po třech základnách vzniklo v PLR a BLR, dvě byly na území NDR, jedna v Maďarsku, ale zatím žádná v ČSSR a RSR. Kupodivu i tehdejší generální tajemník KSČ A.Novotný se bránil přítomnosti cizích vojsk a jaderných zbraní na území ČSSR, i přes dlouho trvající nátlak Brežněva.
K zásadnímu obratu došlo až po 21. srpnu 1968, zejména po legalizaci „dočasného“ pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Tehdejší Vojenské stavby začaly budovat ve třech lokalitách (Javor 50 Červený Újezd u Lovosic, Javor 51 Míšov, Javor 52 Bělá pod Bezdězem) supertajné objekty pro uložení jaderných hlavic (tehdejší náklady cca 490 mil Kčs na základnu), dokončovací práce už si provedl Sovětský svaz s tím, že do těchto objektů byl zapovězen přístup i představitelům ČSLA i KSČ.
Vlastní areál o velikosti 150 ha je dodnes nepřístupný, navštívit Atom muzeum lze jen po otevření vjezdové brány, lesem, v dohodnutém termínu, po předchozím objednání. Tvoří jej 2 podzemní sklady Depot 10A a Depot 10B– zpřístupněn je nyní jen jeden, kde je muzeum. Areál bývalých vojenských objektů, kde byly elitní jednotky SPECNAZ a vojáci SA žijící v bludu, že střeží spojovací kabelový útvar SA, je nadále nepřístupný, je odnes využíván AČR a střežen VL, je oddělen od prostoru muzea nadace Železná opona, nelze využít ani zpevněné komunikace k dopravní obsluze muzea od vojenských objektů.
Objekt Javor 51, jehož betonové stěny jsou cca 2,5 m tlusté, je tvořen 3 částmi. Dominantní prostřední část je průmyslová hala, opatřena 2 portálovými jeřáby. Vpravo od ní jsou 4 koje, každá pro deponování 15 ks hlavic zbraní hromadného ničení – v každém objektu tedy bylo 60 ks hlavic. Další část tvoří technické zázemí, kde jsou dieselagregáty, dílny, sociální zařízení, spojovací prostředky – k obsluze sloužila další, boční bezpečnostní vrata. V objektu Javor 51 bylo celkem 120 ks jaderných hlavic (ke zničení Plzně by stačila jediná).
Schéma objektu Javor 51 – Depot 10B
Dnes se vchází do objektu bezpečnostními vraty směřujícími k sesterskému objektu, do haly samotné se schází po ocelových schodech. Původně hlavní obsluha probíhala přes dvojici ocelových vrat o váze 6.5.t na opačné straně. Hlavice zde měly být nakládány na přepravní prostředky a odváženy do místa styku k nedalekým Padrťským rybníkům, kde by byly umísťovány na mobilní odpalovací zařízení – a to kolová vozidla MAZ a nebo pásová technika. V blízkém vojenském prostoru Strašice, kde byly tankové prostředky, se nacházel i utajený záložní velitelství frontu (střední skupiny sovětských vojsk Milovice), v Boru u Tachova byly připraveny jadrné miny, či operativně taktické rakety s doletem 60-480 km. Pro vstup do zázemí sloužila další vrata na boku technické části. Vše probíhalo v režimu PTZD (přísně tajné zvláštní důležitost).
Je prokazatelné, že v objektu Javor 51 byly uskladněny hlavice pro zbraňové systémy SCUD (SS 1), Točka (SS 21 Scarab) a Luna (Frog).
V objektu jsou 4 kóje, každá s kapacitou á 15 hlavic. Dnes jsou v nich expozice : 1) Studená válka, železná opona ; 2) Atomový program SSSR; 3) Atomový program USA; 4) Mírové využití atomu
Každopádně existence konkrétního skladu jaderných hlavic v Míšově, i existence dalších 2 objektů stejného určení na území ČSSR, poněkud mění pohled na výklad historie, konkrétně zdůvodnění tzv. dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. A.Novotný se bránil tlaku Moskvy (ministři obrany SSSR Malinivský a ČSSR Lomský začali s přípravou v r.1965), překážky padly až po vstupu vojsk v srpnu 1968. Areál Míšov byl využíván SA až do června 1990, pak přešel pod správu ČSLA. Technickou dokonalost, utajenou polohu i unikátnost může dokreslit i to, že objekt Javor 51 sloužil jako sklad pro 800 t mincí v době měnové odluky – přechodu z Kč na Kč v roce 1993. Objekt jeden čas (2006-08) sloužil i k uložení ostatků německých vojáků ze 2.světové války.
Další otázkou je samotná poloha objektů Javor 51, zda tu hrají roli jen geografická kritéria, a nebo snad i něco, co by mělo zůstat v režimu utajení i dnes. Proč právě zde byla snaha vybudovat americký radar monitorující Východní Evropu ? Nehrálo by tu konkrétní místo svoji úlohu podobně, jako tomu bylo u zesilujícího účinku utajeného radaru Tamara na zámku Zbiroh ? Nevybrali si už Rusové tuto lokalitu s poukazem na blízkost uranových dolů v Přibrami a konkrétní nám dosud neznámé působení na prostředky detekující radioaktivní látky ? Nebo zde snad má vliv i velmi dlouhodobá historie, že šlo o území obydlené Kelty ovládající nám dosud neznámé síly ? Podlahy objektu údajně tvoří obrovské množství betonu ve tvaru písmene „V“ budící dojem, jako by účelem bylo odrušení nějakých sil, či energií (podobně jako známá kaple hradu Houska). ev. se jedná o vstup do pro nás neznámé dimenze (červí díra). Sice budovali beztřídní komunistickou společnost, ale současně v naprosté tajnosti prováděli řadu výzkumů na Zemi i ve vesmíru.
Objekt Javor 51 – Depot 10B – současné Atom Muzeum Javor 51
Vůdčí osoba nadace i muzea Ing. Václav Vítovec poskytne na místě dokonalý výklad principu a fungování jaderných zbraní, resp. o principu štěpných reakcí (uranu 235 a plutonia 239). Zde není jiná alternativa, než si poslechnout přímo specialistu a odborníka s praxí ze Škody Jaderného strojírenství, nám laikům většinou postačí informace, že k jaderné reakci na zničení Nagasaki stačilo 10,4 g plutonia, což je váha jedné současné české padesátikorunové mince.
V současné době BIS varuje před zvýšenou aktivitou dezinformátorů a trollů a zvýšené aktivity ruských tajných služeb. Neměli bychom zapomínat, že v případě objektu Javor 51 o jeho existenci vědělo jen 11 lidí v ČSSR a ev. vstup do objektu podléhal schválení Moskvy (dokonce ani ministr obrany ČSFR gen. Vacek neměl do objektu přístup). Tak se v praxi naplňují různá rčení o Rusech, např. že „Rus je rozpínavý národ, který krade jen kufry a cizí území“.
Kdo snad věří tomu, že SSSR chtěl a nyní i Rusko chce jen na světě mír, nechť navštíví Javor 51, coby jasný důkaz toho, kdo chtěl v době éry L.I.Brežněva zničit civilizovaný svět – Západní Evropu – jadernými zbraněmi :
Technické zázemí objektu Javor 51 – depot 10B Javor 51
Jeden ze 4 skladů jaderných hlavic – kóje věnovaná SSSR
Hlavní montážní hala objektu Javor 51 – depot 10B
Závěrečné resumé z návštěvy Javoru 51 je možná takové, že se v objektu Atom Muzea potvrzuje to nejhorší o podivném národu, který se po léta snaží ovládnout svět a svým poddaným tvrdí, že brání světový mír :
Jednak, že jsou asi pravdivé výroky „Lže jako Rus“ a nebo „U každého hnusu potkáš partu Rusů“; tak i, že maršál Malinovskij není jen jméno z filmu Pelíšky, ale ministr obrany SSSR rozmisťující jaderné zbraně v zemích VS;
– nebýt invaze 21.8.1968, nemohl by SSSR mít na území ČSSR vojska a ani 3 sklady jaderných hlavic typu Javor nebo 3 sklady jaderné munice absolutně kontrolované Moskvou (GUMO 12), bez vlivu vlád zemí, na jejichž území se základny nacházely;
– sklady jaderných hlavic v zemích Varšavské smlouvy, kam neměli přístup ani ústavní činitelé těchto gubernií (nepočítaje další desítky na území SSSR) jsou důkazem militantní politiky SSSR po roce 1965. Tyto sklady jsou stavěny podle sovětské dokumentace a jsou téměř identické;
– SA byla připravena použít rakety SS18 Vojvoda (Satan), později i SS 20, jejich ničivá síla by smetla z povrchu zemského 4 území ČR;
– Za nejstrašlivější věc, kterou kdy člověk (pokud se tak ještě tento tvor může nazývat) vyrobil, je zbraň hromadného ničení pocházející ze SSSR – termonukleární vodíková „Car bomba „ odpálená v říjnu 1961 ze sovětské jaderné střelnice Nová země u Severního pólu (ekvivalent ničivé síly 1500 x větším než bomby svržení na Hirošimu a Nagasaki).
– Žádná myslící bytost nemůže usilovat o zničení planety a návrat kamsi na počátek civilizace, do prvobytně pospolné společnosti;
– Vyhrožovat použitím jaderných zbraní, a to ještě někomu, kdo tímto svinstvem vůbec nedisponuje, to zase nemůže činit nikdo jiný, než lidská zrůda a pomatenec, který kromě sebe a nebo své třídy nebo sekty, kterou považuje za nadřazenou (v současnosti komunista v Rusku, Severní Korei nebo Číně);
– je absurdní, pokud nadace vznikla s účelem varovat před nebezpečím pro lidstvo, že naráží právě na lidskou hloupost a arogance ze strany státu, dokonce snahu zastrašit a odradit od záměru. Po výpůjčce trvající 8 let a vykoupení části areálu byl objekt navštíven kýmsi, kdo dal okázala najevo, že nemá problém dostat se do objektu i přes vrata, jež by měla odolat zbraním hromadného ničení a ukázat novému majiteli, kdo rozdává karty. Pokud by V.Vítovec již nebyl znám v zahraničních médiích, i mezi politiky z GB, Izraele, USA, možná by vyšel záměr utajit existenci skladu jaderných hlavic i pro další generace.
Nadace Železná opona si zaslouží poděkování a obrovský obdiv za vybudování tohoto památníků a za aktivity upozorňující na nebezpečí toho, čelo je člověk schopen, když ztratí rozum, soudnost a je ovlivněn touhou po moci a nových územích. Nezbývá, než nadaci držet palce, aby se jí podařilo zpřístupnit i druhý bunkr Depot 10A a vybudovat památník nikoliv jen zobrazující zlo, ale i pozitivní přínos racionálního využití jaderné energie ve prospěch lidstva.
Druhý objekt Depot 10A bude obsahovat ve 4 sálech expozice : 1) Energie a civilizace, 2) Letectví, 3)Pohled do vesmíru 4) Jsme tady sami ?
Javor 51 – objekt Depot 10A a požární nádrž
Javor 51 – objekt Depot 10A vstup směřující k silnici I/19
Zde, v objektu Depot 10A, možná nalezne návštěvník informace i k tématům : – Československo jako průmyslová velmoc – Škoda Plzeň koncernový podnik schopna postavit „na klíč“ kompletní jadernou elektrárnu typu VVER; — neštěstí z Černobylu je v českých jaderných elektrárnách vyloučeno – ty používají jaderné reaktory ze Škody typu VVER, zatímco v Černobylu byl jiný typ reaktoru – určený pro výrobu plutonia pro vojenské účely (RBMK), k výbuchu zde došlo z důvodu nedostatečného chlazení aktivní zóny, došlo prioritně k výbuchu víka reaktoru.
Snad se, po rozšíření expozice ve druhém krytu a výstavbou nového objektu na povrchu, rozšíří renomé o ATOM muzeu i v ČR, kde je stále podobná aktivita téměř nežádoucí., nepodporovaná ani mediálně, natož finančně, stále by komusi vyhovovala lež, že u nás nebyla ani jadrná munice (sklady Milovice, Žamberk, Hranice na Moravě), natož hlavice (utajené objekty Javor 50-52). Těch, kteří si pamatují území, kterými mohli projíždět pod kontrolou československé VB a sovětské VAI jen občané ČSSR (nikoli už turisté z NDR nebo PLR), odkud měly být použity gravitační pádové bomby (letiště Hradčany), či poznali města se sídlišti, školami, nemocnicemi, postavených dle sovětského vzoru, těch nějak ubývá. Otázkou pro vojenské experty a historiky jsou hlavice pro SS 18 Sarmat (Satan). Tyto se v Míšově nenacházely, protože tyto mezikontinentální balistické rakety „posledního soudu“ již byly odpalovány z podzemních sil umístěných přímo uvnitř vojenských prosto SA), konkrétně zejména na Ukrajině (není alespoň známo, že by sila byla i mimo území Říši zla. Ale kdo ví, zda někde v bývalých sovětských satelitech (NDR, PLR, MLR a BLR), utajena v uzavřeném střeženém vojenském prostoru (podobným těm jako Milovice nebo Mimoň-Ralsko) se nenacházela i sila pro rakety typu SS. Nicméně jedna část muzea připomíná tuto strašlivou dobu 20. Století s útočnou doktrínou Varšavské smlouvy vycházející z bludu, že svět snad čeká na nastolení diktatury proletariátu a odstranění vykořisťování dělnické třídy.
Již průvodce Milan Skočovský při výkladu historie otevírá otázku, proč Rusové potřebovali legalizovat pobyt sovětských vojsk na území ČSSR. Další pronikání do detailů ohledně skladů hlavic Javor 50-52 i skladů jaderného střeliva podporuje hypotézu, že vstup vojsk 21.8.1968 nebyl vůbec z důvodu potlačení snah o vybudování socialismu s lidskou tváří – s tím si poradil československý komunista po přijetí tzv. pendrekového zákona, na to stačily složky jako SNB, LM a VMV s podporou domácích udavačů – důvodem vstupu a „dočasného“ pobytu trvajícího 23 let bylo hlavně získat Moskvou kontrolované území, vojenské prostory a objekty a zde umístit – už bez souhlasu a vědomí domácích vlád a sekretariátů KS – zbraňové systémy, včetně jaderných hlavic a munice určené k útoku na civilizovanou, demokratickou západní Evropu. Zásadní výstup z návštěvy Atom Muzea je, že racionálně uvažující bytost, pokud má nějaké informace o účincích jaderných zbraní, nemůže nikdy uvažovat o použití něčeho, co by zničilo civilizaci, resp. vše živé i neživé ! Takto může vyhrožovat jen zaslepený hlupák a nebo lidská zrůda.
Milan Tausch, člen KAN