kan.cz » Aktualne » Komentáře » Moje řešení je v ideovém Dvacateru klubu angažovaných nestraníků

Současný systém už se bude jenom látat: cestou z práce jsem dnes poslouchal na R-plus Dvacet minut s Miroslavem Kalouskem. Řeč byla o včerejším rozhovoru Markéty Pekarové Adamové. Kalousek se přiznal, že usnesení TOP 09 o rozpočtové odpovědnosti před zveřejněním připomínkoval, a tedy se k němu hlásí. Prý je delší a část o rozprodeji státního majetku je pouze částí usnesení, nikoli ta hlavní.

V TOP 09 už bezmála 5 roků nejsem, což bych opakovaně připomněl všem, kdo mně stále píší „vaše TOP 09, vaše koalice Spolu“ atd. Není moje už z prostého důvodu, že jsem přesvědčen, že stará klasická řešení 19. a 20. století na dnešní svět už nestačí. Možná ještě něco zalátají, ale zalátané ponožky už jsou zalátané a dlouho nevydrží, pokud je nebudete látat každý měsíc znovu a znovu.

Moje řešení je v ideovém Dvacateru klubu angažovaných nestraníků. Není to o přerozdělování peněz, kdy jednomu dáme, co jinému sebereme. Je to o potlačování distribučních koalic, které jako pijavice vysávají stát (nemůže nám být útěchou, že skoro všechny demokratické země ve světě jsou na tom stejně), je to o tom, že zákony na kdeco nevytvoříme lepší svět, naopak, daleko horší, protože takový systém není pro 99% lidí, ale ono 1%, které si může dovolit právníky, kteří je vysekají ze všeho, to je o našem hravém, nikoli spravedlivém právu, to není o udržování vybraných skupin na kapačkách dotací, ale o tom, že dotace musí jít na vyřešení jejich problému, to je o podpoře (nikoli ždímání) střední třídy, to je o sociální průchodnosti společnosti  (proč existuje americký sen, nikoli však český), to je o zdravém rozumu a etických hodnotách, nikoli o moci agresivních menšin (viz princip renormalizace), to je o plnohodnotném vzdělávání mladých, ve kterém nechybí výuka etiky, ve vědě a inovacích to je přístupech inteligentního selhání, to je o skutečné a nezpochybnitelné ochraně majetku lidí i firem, to je o víře v člověka, nikoli o jeho státem organizovaném šikanování. A nestačí, když se změní politici. Musí se změnit všichni. Musí si odvyknout, že je životem pořád někdo bude vodit za ruku a platit jim z kapes jiných iluzi, že na štěstí mají nárok. Když se někomu nebude dařit, potom musí přijít podaná ruka, ale vůle stav změnit musí být oboustranná. A je toho daleko více, o čem se u nás ještě ani nemluví.

Upozornění pro ty, kdo mě budou v reakcích urážet jen podotýkám, že neurážíte mě, ale myslitele, z jejichž idejí a názorů vycházím. Tragédií naší země je, že máme pocitové politiky, kteří z velké části svým angažmá řeší svůj sociální status, nebo jsou posedlí mocí bez obsahu a vytváření hodnot. Jako premiér by Kalousek „nechal vydesignovat alespoň tři návrhy, jak systémově řešit strukturální deficit a jeden návrh by začal prosazovat.

Jako politik s mocí bych okamžitě začal překolíkovávat hospodářské právo, rušil zbytné zákony, měnil pracovní a procesní právo, zavedl výuku etiky do všech škol…. Jsem si jistý, že tudy vede cesta, ne to pytlíkování a flikování, které bude některé moc bolet, ale ve výsledku ničemu nepomůže.

Štítky: