Usnesení ÚR KAN ze dne 23. 3. 2013

ÚSTŘEDNÍ RADA KLUBU ANGAŽOVANÝCH NESTRANÍKŮ

U S N E S E N Í

3. zasedání Ústřední rady KAN

ze dne 23. 3. 2013

 

Ústřední rada KAN

  1. schvaluje, že KAN uhradil auditorovi účetní závěrky za rok 2012 příslušnou fakturu.

  2. bere na vědomí, že auditor posoudil účetní závěrku KAN kladným výrokem (viz příloha č. 1) a žádá předsedu, aby předal výroční zprávu KAN za rok 2012 s výrokem auditora do podatelny Poslanecké sněmovny P ČR.

  3. uctila památku Ing. Rudolfa Battěka (1924-2013) – zakladatele KAN a místopředsedu Přípravného výboru KAN v roce 1968 (viz příloha č. 2)

  4. vyjadřuje podporu stávajícímu řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) D. Herrmannovi a sleduje s obavou navrhované personální změny v Radě ÚSTR

 

 

-----------------------------------------------------------

 

(přijato všemi 7 hlasy)

Přítomni: Domlátil, Holba, Hučín, Machač, Protiva, Svoboda, Vlášek

Hosté: Bezděk, M. Hulík

Omluven: Kolář, Matějka

 

Příští schůze ÚR KAN. sobota 20. dubna 2013 od 11.10 v restauraci U Parašutistů v Resslově ulici č.7 v Praze 2 (Doprava: metrem B do stanice „Karlovo náměstí“, nebo tramvají č. 22 od stanice metra C „I.P. Pavlova“ do zastávky „Karlovo náměstí“) - zasedáme v lokále.

 


 

Příloha č. 1 k Usnesení ÚR KAN ze dne 23. 3. 2013

Výrok auditora

Podle našeho názoru účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace politické strany Klub angažovaných nestraníků a nákladů, výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok 2012 v souladu s českými účetními předpisy.

Zpráva vyhotovena dne: 18. 02. 2013

 


 

Příloha č. 2 k Usnesení ÚR KAN ze dne 23. 3. 2013

Ing. Rudolf Battěk
(* 2. 11. 1924 Bratislava – † 17. 3. 2013)
český sociolog a politik, zakladatel a místopředseda Přípravného výboru KAN v roce 1968

 

 Rudolf Battěk

 

2. 11. 1924 - narozen v Bratislavě

1939 – rodiče se nuceně stěhují z Bratislavy do Prahy

1940-45 - strojní zámečník (na konci 2. světové války účastník domácího odboje)

1946-47 – základní vojenská služba

březen 1948 - před pohřbem Jana Masaryka uvázal s přáteli soše Jana Husa na Staroměstském náměstí přes ústa rudý šátek. Na protest proti tomu, co nadcházelo.

1948-52 - studium na Vysoké škole politické a sociální v Praze

1950 – oženil se s Dagmar Brzickou (měli spolu syna a dceru – provdanou Glasovou)

1951-61 - ekonom na úseku místního hospodářství

1961-65 - zámečník - údržbář v SONP Kladno a v ČKD Dukla Praha

1965-69 - odborný pracovník Sociologického ústavu ČSAV v Praze (výzkum pracovních skupin v průmyslových podnicích)

1968 - spoluzakladatel a představitel Klubu angažovaných nestraníků (KAN)

18. 5. 1968 Celostátní míting nestraníků na Žofíně - sál přeplněn, účast cca 2000 lidí, přítomni zahraniční novináři. Mlynář požaduje od Rybáčka, aby se KAN distancoval od Svitáka, což Rybáček odmítá. Mluvil Štěpánek, Rybáček, Weinberger, Tintěrová (také Horák) a zástupci mimopražských klubů KAN. Přítomen pozdější poslanec ČNR - nestraník Ing. Rudolf Battěk.

10. 6. 1968 - zvolen jedním ze dvou místopředsedů Přípravného výboru KAN

10. 7. 1968 – stává se poslancem ČNR (jedním ze 150 poslanců) jako nestraník – význačný představitel českého veřejného života, a to nepřímou volbou v Národním shromáždění

po 21. 8. 1968 – v Battěkově karlínském bytě se schází předsednictvo Přípravného výboru a rozhoduje o zastavení přípravné činnosti KAN

7. 9. 1968 – Ministerstvo vnitra ČSR rozhodlo o ukončení přípravné činnosti KAN

září 1968 – jako poslanec České národní rady (ČNR) oslovuje ostatní poslance ČNR otevřeným dopisem, jímž žádá rozpravu o politické situaci v zemi po sovětské okupaci

21. 8. 1969 - jako první (vzhledem k abecednímu pořadí) z deseti signatářů podepisuje prohlášení „Deset bodů" další signatáři: 2. Václav Havel, 3. Luboš Kohout, 4. Karel Kyncl, 5. Michal Lakatoš, 6. Vladimír Nepraš, 7. Luděk Pachman, 8. Jan Tesař, 9. Ludvík Vaculík, 10. Josef Wágner http://www.blisty.cz/files/knihy/promeny-prazskeho-jara_2/11_dokumenty_lakatos-pachman-vaculik.pdf

5. 9. 1969 – Prohlášení „Deset bodů" doručeno adresátům: Federální vládě, Federálnímu shromá-ždění ČSSR, České národní radě, Vládě České socialistické republiky a ÚV KSČ

15. 9. 1969 – další otevřený dopis poslancům ČNR s prohlášením „Deset bodů"

25. 9. 1969 – Ing. Battěk je zbaven poslanecké imunity a ihned zatčen a zůstává ve vyšetřovací vazbě (spolu s J. Tesařem a L. Pachmannem)

26. 11. 1969 – Ing. Battěk je zbaven poslaneckého mandátu (zůstává stále ve vazbě)

29. 6. 1970 – Krajská prokuratura v Praze po více než 9 měsících vazby obviňuje ing. Battěka (s dalšími sedmi signatáři) ze spáchání „trestného činu přípravy k trestnému činu podvracení republiky podle par. 7 odst. 1, 98 odst 1. tr.z."

6. 7. 1970 – Městský soud v Praze „při předběžném projednání obžaloby" a ... vrátil věc prokurátorovi k prošetření. ... ponechal obžalované Luďka Pachmanna, ing. Rudolfa Battěka a dr. Jana Tesaře CSc. nadále ve vazbě.

4. 9. 1970 – Městský soud v Praze na neveřejném zasedání přijal usnesení, že obžaloba z 29. 6. se přijímá. Přesto je Battěk na podzim 1970 propuštěn po 13 měsících z vazby.

1970-71 – Battěk pracuje jako vrátný ve Státním statistickém úřadu

listopad 1971 – Battěk je zatčen za organizování letákových akcí proti prvním posrpnovým volbách (konaly se 26-27. 11. 1971)

jaro 1972 – Battěk odsouzen na 3 a půl roku do vězení

1974 – propuštěn z vězení v Litoměřicích

1974-79 – pracuje jako soustružník - nástrojař pak jako čistič výloh

prosinec 1976 – podpisuje základní prohlášení Charty 77 (Charta zveřejněna 1.1.1977)

1977-80 – vydává s Ladislavem Hejdánkem a Janem Tesařem samizdatový časopis Dialogy (vyšlo 17 čísel)

1978 – zakládající člen Výboru nespravedlivě stíhaných (VONS)

21. 3. 1978 - Battěk vydává v Praze POLITOLOGICKÉ TEZE. Teze mají 21 bodů na třech stranách strojopisu a snaží se postihnout vazby a funkci politického a vůbec společenského systému a jeho dynamiku.

7. 4. 1978 - v Praze vydán ke stému výročí založení sociálně demokratické strany půlstránkový text prohlášení Sto let českého socialismu,(všichni signatáři jsou chartisté: Rudolf Battěk, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Přemysl Janýr, Božena Komárková, Anna Koutná, František Kriegel, Karel Kyncl, Milan Machovec, Jaroslav Mezník, Ervín Motl, Jiří Müller , Petr Pithart, Aleš Richter, Zuzana Richterová, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Jan Šabata, Jaroslav Šabata, Jan Šimsa, Jan Tesař, Jakub Trojan, Zdeněk Vašíček a Jan Vladislav)

1978 – spoluzakladatelem Hnutí nezávislých socialistů hlásícího se k západoevropské Socialistické internacionále

13. 4. 1979 – Battěk odesílá dopisy švédskému politikovi Olafu Palmemu, předsedovi německé SPD Willi Brandtovi a rakouskému kancléři Bruno Kreiskému, v nichž si stěžuje na nezákonný postup SNB proti sobě a dalším občanům

1980 – stává se mluvčím Charty 77

14. 6. 1980 – zatčen a falešně obviněn pro napadení veřejného činitele (aneb „facka pro podporučíka Vacka") – akce agenta provokatéra Milana Komínka

leden 1981 – obžalován mj. za trestný čin podvracení republiky

27. a 28. 7. 1981 – odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 7 a půl roku (později zmírněno na 5 a půl roku) do II. NVS a k následnému ochrannému dohledu na dobu tří let, dále k propadnutí věcí, které byly u něj nalezeny při domovní prohlídce (http://www.cibulka.com/77/1981/INFORM09/04.htm)

1981-85 – vězněn v Praze-Ruzyni, Praze-Pankráci, Opavě a Ostravě

1983 – v nepřítomnosti je na 23. sjezdu exilové Československé sociální demokracie v Curychu zvolen čestným předsedou jejího výkonného výboru (ÚVV)

leden/únor 1984 – jako vězeň se setkává s vězněm Vladimírem Hučínem v eskortní cele v Ostravě

30. 10. 1985 – propuštěn z vězení

1988 – spoluzakladatelem Hnutí za občanskou svobodu (HOS)

1989 – spoluzakladatelem Občanského fóra

1. 12. 1989 – podepisuje s dalšími členy Čs. sociální demokracie Stanovisko sociálních demokratů

6. 1. 1990 – stává se členem Rady OF

leden 1990 – stává se členem (později prvním místopředsedou) přípravného výboru ČSSD

30.1. 1990 – kooptován jako poslanec za obnovovanou ČSSD do Federálního shromáždění (Sněmovny lidu - SL) za volební obvod č.12 (Praha 8 + Praha 9)

24.-25.3. 1990 – na XXIV. obnovovacím sjezdu ČSSD kandiduje na funkci předsedy strany. Ve volbě dostává 39% hlasů a je poražen prof. Dr. Jiřím Horákem

duben 1990 – zakládá Klub sociálních demokratů jako součást Občanského fóra (jeden ze 14 politických subjektů kandidujících společně s Občanským fórem)

červen 1990 – je zvolen poslancem tentokrát na kandidátce Občanského fóra

9. 6. 1990 – stává se předsedou Sněmovny Lidu a místopředsedou Federálního shromáždění

červen 1990 – Jiří Paroubek zpracovává zprávu „Zjištění komise PÚVV k případu Rudolfa Battěka", na jejímž základě je Battěk z ČSSD vyloučen. Ve zprávě můžeme číst, že „svých subjektivních pocitů a představ využila skupina R. Battěka k diskreditaci strany ve veřejnosti", a dále že se R. Battěk dopustil „vytváření druhého centra ve straně", vyzýval ke „svržení vedení strany". (viz http://protestant.evangnet.cz/rudolf-battek-laudatio (k 84. narozeninám.2008). O tři roky později ústřední výkonný výbor ČSSD toto rozhodnutí zrušil.

květen 1991 – v souvislosti s postupným rozvolňováním Občanského fóra přetváří Battěk svůj Klub sociální demokracie při OF na samostatnou Asociaci sociálních demokratů, která má podporu exilového křídla sociální demokracie (až do sjezdu v Hradci Králové 1993)

1991-92 – je předsedou Evropského hnutí v ČSFR

březen 1992 – iniciuje (s Egonem Lánským) vytvoření politického hnutí Demokraté 92

1992 – kandiduje neúspěšně do Poslanecké Sněmovny

1993-2001 – je předsedou Evropského hnutí v ČR

září 1995 – zúčastňuje se pohřbu Alberta Prouzy – spoluzakladatele KAN

říjen 1996 – neúspěšně kandiduje do Senátu za volební obvod Praha 8

1997 – podílí se na založení „Politického klubu", z něhož vznikla Občanské koalice, která společně s KANem kandidovala do Poslanecké sněmovny v červnu 1998

říjen 1997 – dostává řád T. G. Masaryka

léto 2007 – Battěk upozorňuje Tomáše Hradílka, který 23. 7. publikoval v Lidových Novinách článek „Narcis Hučín zneužívá demokracii",že jeho obviňování Hučína je patrně založeno na desinformaci

17. 3. 2013 – v neděli dopoledne umírá

Rudolf Battěk je autorem řady publikací, včetně filosofických a politologických úvah, mj.

Eseje z ostrova (Kolín nad Rýnem 1977, 1982),

Poetismy (básně z vězení 1982-85, samizdat 1986)

Strast z nekonečna (filosofické eseje, samizdat 1986),

Dámy a pánové! (Sbírka aforismů, sentencí a maxim, 1992),

Rozpočítávání dnů a nocí (2001),

Jako Červenej Karkulák – Dopisy z vězení (2002).

 
------------------------------------------ 

 

Desatero Rudolfa Battěka:        (podle http://www.kujoni.cz/lide/battek )

  1. „Místo otrlosti laskavost,
  2. místo drzosti pokoru,
  3. místo nevěřícnosti důvěru,
  4. místo rozpaků vstřícnost životu,
  5. místo zla odpovědnost za dobro,
  6. místo heroismu ducha vůli ke svobodě,
  7. místo pomyslných hodnot hodnoty reálného sbližování,
  8. místo civilizačních předsudků radost ze samotného jsoucna,
  9. raději být neúspěšným politikem než pominout morální horizont společenského působení a života obecně.
  10. Nepřestávejme být hledači nových tvarů a symbolů konání a reálné činnosti. Chraňme se před vyprahlostí ducha. Važme si samoty, která dotváří náš často pokřivený horizont a profil spoluúčasti při tolik potřebné péči o potřeby všech."

 


 

Usnesení ÚR KAN 23.3.2013 MS Word formát Microsoft Word

 

(c) 2017 All Rights Reserved - hlavní stránka - přihlásit se - napište nám                 www.kan.cz nahoru
Právě připojeni - hostů: 83