Nejen o 17. listopadu
 

17. listopadu si připomeneme 28. výročí od nastoupení na cestu novodobé demokracie v naší zemi. Od roku 1989 jsme dosáhli obrovského pokroku, pokud jde o návrat k demokratickým hodnotám, zahraničně-politické orientaci země, navrácení kulturních a morálních hodnot. Žel Bohu jsme dnes svědky toho, že svobodu a demokracii lze velmi lehce ztratit.

Napadlo někoho z těch, kteří v listopadu 1989 mrzli na náměstích, že po 28 letech nastane situace v Čechách připomínající návrat zpět k totalitě a že bude probíhat snaha o družbu s diktaturami na východ od našich hranic?

KAN již po pět desetiletí vystupoval proti totalitě a orientaci země k podivným diktaturám, po roce 1989 byl aktivní v otázce debolševizace země, nemůže proto být lhostejný ani ke stavu země v listopadu 2017 :

· Připustíme, aby - pokud vznikne jednobarevná vláda s podporou extrémistických stran a jimi ovládanými výbory poslanecké sněmovny - vznikl podivný státní útvar? ...tedy stát řízený jako soukromý subjekt a jeho občané jako poslušní a ovládaní zaměstnanci?

· Necháme si opět zlikvidovat střední třídu a živnostníky, což se již nyní děje mnoha způsoby, dovolíme státní správě "klekat" na slušné občany a soukromé subjekty?

· Budeme lhostejně přihlížet tomu, že z nomenklaturních kádrů a přisluhovačů totalitního režimu (lidé spojení s KSČ, StB, LM, KGB) se nyní stávají oceňované celebrity, podílející znovu na rozhodování o vývoji v ČR?

· Obchodní bilance této země je založena na vztazích se státy EU, naším nejvýznamnějším obchodním partnerem je ekonomický leader Evropy Německo, proč bychom tedy měli přistoupit na podivné hry obchodovat s východem, resp. dopustit kapitálové ovládnutí významných českých subjektů ruskými a čínskými finančně-politickými skupinami?

· Největším nebezpečím pro evropskou demokracii a zejména tuto zemi je Rusko, nedovolme tedy otevření prostoru pro novodobou okupaci a ovládnutí země jakýmikoliv populistickými a Kremlem živenými úvahami o vystoupení z EU a NATO!

Pakliže si chceme příští rok důstojně připomenout sté výročí vzniku demokratického Československa, v roce 2019 pak třicáté výročí listopadové revoluce, musíme začít racionálně uvažovat a zejména jednat - a to již při lednové volbě prezidenta. KAN stojí na obraně demokracie již 50. rok, výše uvedené nejsou jen prázdné řádky, ale výzva k zamyšlení, úvaze a k dalšímu konání všech, kteří mají pocit, že odkaz listopadu 1989 a polistopadový vývoj jsou nyní pošlapávány.

 

Bohuslav Hamáček – člen Ústřední rady KAN

 



17. listopad 2017 očima pamětníka studentského pochodu 1989
 

Před osmasedmdesáti lety němečtí okupanti na rozkaz Karla Hermanna Franka popravili devět vysokoškolských studentů, kteří se podle nacistů nejvíce angažovali při organizování akcí odporu započatých 28. říjnem 1939. Ve stejný den okupanti uzavřeli české vysoké školy, aby znemožnili výchovu příští české národní inteligence.

Uctění padesátého výročí těchto tragických a ponižujících událostí řadoví studenti před osmadvaceti roky spojili s protesty proti hrstce fundamentalistických bolševiků a jejich trvající stupidní totalitní nadvládě nad českou a slovenskou společností. Žádní disidenti jim neradili. Chartisté, kteří neodjeli na venkov, neúčastnili se.

Kdo letos procházel místy na trase studentského pochodu 1989, mohl pozorovat další posun v atmosféře a v postoji, jejž vrchnost zaujímá k angažovanému studentstvu vysokých škol a k jejich historické revoluci. Přibylo občerstvovacích stánků, přibylo duhově zářících podií s rámusem. Oproti nedávným rokům, letos nestačilo do pietního prostoru v podloubí Kaňkova domu vecpat čísi pizzerii s partou nenajedených klientů, České advokátní komoře nestačilo vyhodit z podloubí symbolický památník neznámého autora nad obrubník k samé vozovce. Letos nově přibylo oplácání domu růžovým sádrokartonem, aby od psů zalévaný sokl někdo náhodou neušpinil květinou či voskem.

Z ampliónů jsem v pátek na různých místech slyšel, že mne kdekdo kdečím jenom straší, že se nemám bát a být v klidu, žiju prý svobodně jako nikdy dřív a se všemi v pokoji. Stejná ústa na mne vzápětí tlampala, že mám být ve střehu a připravený k boji, který nesmím nikdy vzdát, jinak se stanu bezprávným otrokem já i moji potomci. Konkrétní adresné pojmenování záruk a zdrojů jak dobra, tak zla a jeho příčin, jsem asi pokaždé přeslechl. Měl jsem dojem, že mnozí protestující řečníci necítí konkrétní akutní nebezpečí, proti kterému by chtěli protestovat tak opravdově, jako mládež roku 1989.

Přemýšlím, zda by studentům dnešní generace stálo za zachování právního státu a udržení férové společnosti putovat s hesly několik hodin Prahou, a pak ještě vzdorovat moderně vyzbrojeným policejním pořádkovým jednotkám. Tehdy se lidé k průvodu spontánně přidávali, kdežto dnes přicházejí na shromáždění jako by ze zvědavosti a čekají na důvěryhodný impuls.

Nyní, kdy se do nevyšších mocenských pozic znovu derou nepotrestaní příslušníci zločinecké Státní bezpečnosti a funkcionáři zločinné KSČ, ztělesňující předlistopadový totalitní režim, je bezpodmínečná jednota a akceschopnost zodpovědné většiny občanů včetně studentstva potřebná více než na podzim 1989. Tuto jednotu bohužel já necítím.

 

19.11.2017 Jiří Domlátil

 

(c) 2017 All Rights Reserved - hlavní stránka - přihlásit se - napište nám                 www.kan.cz nahoru
Právě připojeni - hostů: 83